Někdy přemýšlím, kolik různých cest může člověk ujít, aniž by se vlastně pohnul z místa. Kolikrát se dá obejít jedna vzpomínka, kolik dveří se dá zavřít a kolik slov nechat někde viset ve vzduchu, než člověku dojde, že některé věci se neztrácejí jen proto, že o nich přestaneme mluvit. Každý si asi neseme svůj vlastní oheň. Někteří jsme jím prošli a nechali ho, aby z nás spálil všechno, co už jsme dál nést nemohli. Jiní si přes sebe přehodili mokrý plášť, schovali se pod něj a

Nechci zachraňovat děti z dětských domovů. Nechci jim říkat, jak mají žít. Chci jim alespoň trochu vrátit chuť do života. Ukázat jim, že ne všichni dospělí jsou zlí. Dát jim možnost něco objevit a mít něco, na co se můžou těšit. Něco, pro co budou ráno vstávat a s čím budou večer usínat. A tak se začaly rodit Dveře do Artu. Najednou mi došlo, že kolem sebe vlastně mám spoustu lidí, kteří můžou dětem ukázat světy, o kterých třeba ani nevědí, že existují.

Další náhodné spojení dvou hudebních duší. Náhodou jsem narazila na Reels od Sysy s názvem Strawberry a na první poslech mě zaujala, hlavně ta barva hlasu a ten oheň v něm. A tak jak už to u mě bývá zvykem, když mě někdo zasáhne, hned napíšu o Collab. Začátkem července 2025 proběhla naše první konverzace o tom, co dělám já, co ona... Sysy mi tehdy prozradila, že si dlouho přála poznat ženu beatmakerku, a já jsem cítila, že tohle bude ono. Collabs of Souls si sedl. A dnes

Maják WeRaStillRoom.art Někdy ke mně můj beat promlouvá až po čase. Musí se naposlouchat, myšlenky se musí vyčistit a pak se energie a ticho valí spolu s melodií na basové lince jako příval vlny na okraj pláže. Lidé si často pletou ticho s prázdnotou a mají potřebu ji okamžitě něčím vyplnit. Ale pro mě je ticho stejně důležité jako pauza v beatu . Bez ní by ten rytmus ztratil dech. Bez ní by se ty tóny do sebe nemohly tak hluboce vpít. Moje beaty, moje ticho, můj šum i hluk

… to je můj útulný koutek v podkrovním obýváku. Jen já, světlo svíčky, malá lampička a moje vnitřní bublina. Na pozadí mi hraje lofi rádio a je to místo, kde tvořím svůj vlastní šum. Moje cesta začala u kamaráda, který mi poslal tip na aplikaci, co vypadá jako malé MPC (DPM). Já jsem se v ní úplně ztratila. Objevila jsem přednastavený projekt „Waking up“ a ten měl přesně ty samply, ze kterých mi přejede mráz po zádech. Úplně jsem se ponořila do klepání padů na mobilu. Naprost

Šepot jehly na starém vinylu doprovází každý můj krok po mokrém asfaltu, jako by město samo bylo gramofonovou deskou, na které se točím pořád dokola. Lampy nad hlavou bzučí v nepravidelném rytmu a vrhají na zem zkreslené stíny, které se natahují jako prsty, co mě chtějí chytit za kotníky a stáhnout zpátky do tmy.

SpaceMonkeysTrio Scissor, Nabla a Tabonimous jsou lidi, co se v hudbě pohybují přes 20 let, ale na celej ten dnešní hudební systém zvysoka kašlou.

Bylo jednou jedno malé semínko....Hlubo, v lese... Tam, někde hluboko v lese, kde mlha šeptá tišeji než vítr a kde i stromy dýchají potichu, se narodilo jedno semínko. Nebyl to žádný vzácný druh. Nebyl silný, ani obdivovaný. Byl prostě malý. A hlavně… hodně unavený. Země, do které zapadl, byla tvrdá. Studená. A pořád mu někdo šlapal na listy, ještě dřív než stihly opadat...... „Proč jsi tady?“ „Zacláníš.“ „Nevyrostl jsi rovně.“ „Tady není tvoje místo" A tak ten kořínek mlčel.

Samik a jeho tvoreni v corelu

Jsou lidé, kteří projdou kolem stromu a vidí jen kmen. Nezastaví se, aby zahlédli jizvy ve dřevě… letokruhy, co vypráví o suchu i dešti, o zimách, kdy mráz zalézal pod kůru, i o létech, kdy kořeny pily z přetékající řeky. Projdou, aniž by věděli, že ten strom si pamatuje jejich kroky, i když oni si nepamatují, že tudy šli. Strom nikdy nebyl jen dřevem. Byl semínkem, které kdosi zasadil… možná záměrně, možná jen tak. V semínku byl skrytý tichý plán… vyrašit, i když nikdo nebud

Příbeh beatu

WeRa AKAI StillRoom.art ✴️ Skládám beaty... vypouštím šumy (Aby můj šum hrál v uších těm, co ladí...) Lo-fi pro mě nikdy nebyl jen styl. Byl to návrat…do sebe..... Do ticha mezi melodiemi a mým MPK mini Do škrábanců, co zůstaly na duši i na vinylech. Skládám beaty, abych byla slyšet. Aby můj šum hrál v uších těm, co ladí. Těm, co vnímají víc než rytmus. Těm, co chápou, že i prasknutí větve, nebo šumění stromů může být melodie. Lo-fi hip hop zní pomalu… jemně. Ale může mít i s

Povídky o tvorbě hudby Zákulisí tracků z Collab of Souls Zážitky z beatmakingu, spolupracích a momenty, kdy beat mluví za všechno Pocitový deník o hudbě, co mi proudí v hlavě. I když spím.

Kdysi to začalo jen jako nápad. Jeden koncert, jedna crew, jedno město. Jeden večer, co měl být obyčejným eventem a stal se spouštěčem vlny.

Spolupráce napříč šumem Tvorba není jen osamělý let. Občas se na obzoru objeví další duše, která vibruje podobně. A když se spojí, vznikne něco víc než beat, víc než rap, víc než slovo.Vznikne otisk. Šum, kterej zůstane.Tady jsou moje dosavadní spolupráce v rámci projektu Collab of Souls: 🎧 Collab of Souls #1: Karanténa Mixtape První vlaštovka projektu Collab of Souls. Track, kterej vznikl z čistýho šumu, z chaosu, bolesti, pádu a touhy něco říct jinak. Tohle je můj první mi