One pianist...........
- WeRa StillRoom•art
- 19. 5. 2025
- Minut čtení: 2
Aktualizováno: 21. 3.
One Pianist
(příběh beatu, příběh jednoho večera, který promluvil)
Byl večer...jeden z těch tichých, kdy už víš, že dnes nebudeš nikým jiným než sebou.
Samík spal..... Byl klid.....
Žádný hluk, žádné myšlenky navíc.
Jen čaj na stole, teplý, voňavý, a světlo lampičky, co nekřičí, jen tiše svítí.
A já......?
Neseděla jsem tam s cílem něco nutně vytvářet..... Nechtěla jsem udělat nutně nový beat. Chtěla jsem jen…...být..... Jen dýchat.... Jen si něco zahrát.... A pak to přišlo....
První klavír. Tichý. Rozbitý. Bolavý.
Jakoby se mi prsty samy rozpomněly...... na to, co jsem nikdy neřekla.
Každej tón byl jako poslední slovo v dopise, kterej jsem nikdy neposlala.
Loučila jsem se....?? Ani nevím s čím přesně..... Ale věděla jsem, že to musím pustit.
Ne kvůli tomu, že by to bolelo… ale protože to už do mě nepatřilo. A já to konečně slyšela.
V klávesech.......v sobě.....v melodiích... v beatu......
A přišel druhej klavír..... Jinej.... Teplejší....
Jakoby mě ta hudba slyšela..... Jakoby mě vrátila do sebe....domů.... do polštářů, co voní bezpečím....do míst, kde není potřeba se bránit.......kde prostě můžeš být.....
Druhej klavír mluvil sám,se sebou.
Mluvil láskou, co nic nechce. Mluvil tichem, které už není prázdné.
A mezi nimi ten beat.....tep...srdce...rytmus, melodie a šum co to všechno drží pohromadě. Ne silou.
Ale tím, že JE...... -L-...
Čtyři ruce, dvě piana,
Jedna duše.....jeden beat....
Já......a můj vesmír...
Nevím, kdy jsem přestala hrát....... Nevím, kdy jsem vlastně začala.......
Jen vím, že ten večer jsem nahrála něco, co není skladba.
Je to vzpomínka.
Výdech.
Zpráva o tom, co odešlo. A co se mnou zůstalo.
One Pianist je počátek konce........ :)
Zde si poslechní šum z mojí duše, a klidně mi napiš jak na Tebe působí.
Komentáře